# Proměnná se jménem dokumentu, které pak můžeme používat ve zbytku Makefile
# zadáním „${NAME}“.
NAME=dokument
# Hodnoty proměnných se dají snadno přepisovat při spuštění Makefile bez zásahu
# přímo do Makefile tak, že make z příkazového řádku voláme ve tvaru: make
# NAME=<jiné_jméno> <cíle>

# Používej interpret příkazů BASH. (Užitečné zejména na Ubuntu, kde je výchozí
# shell pro make DASH, který není s BASH plně kompatibilní. Některé konstrukce
# pak „záhadně nefungují“, protože si uživatel obvykle neuvědomí, že make
# používá jiný shell než uživatel interaktivně v terminálu.)
SHELL=/bin/bash

# V .PHONY uvádíme „falešné“ cíle, tzn. naše symbolická jména pro cíle, které
# nevytváří stejně pojmenované soubory.
.PHONY: all dvi pdf ps clean
all: dvi pdf ps
dvi: ${NAME}.dvi
pdf: ${NAME}.pdf
ps: ${NAME}.ps

clean:
# Znak „@“ před příkazem zajistí, že make nebude vypisovat text
# spouštěného příkazu, což je např. zde nežádoucí, neboť ve výpisu
# překladu chceme vidět jen naši formátovanou zprávu.
	@echo -e "\n\n### Uklid ###\n\n"
# Znak „-“ před příkazem zajistí, že případné selhání příkazu (např.
# zde „rm ...“ selže, pokud některý ze zadaných souborů již neexistuje)
# nezpůsobí zastavení provádění zbytku Makefile (např. zde nám nevadí,
# že se nepodařilo smazat soubory, které stejně neexistují).
	-rm ${NAME}.{aux,dvi,log,pdf,ps}

# Vysázej LaTeXový dokument ve formátu DVI.
${NAME}.dvi: ${NAME}.tex
	@echo -e "\n\n### DVI ###\n\n"
	latex ${NAME}.tex

# Vysázej LaTeXový dokument ve formátu PDF.
${NAME}.pdf: ${NAME}.tex
	@echo -e "\n\n### PDF ###\n\n"
	pdflatex ${NAME}.tex

# Vysázej LaTeXový dokument ve formátu PostScript.
# Diky zadání závislosti na „${NAME}.pdf“ make automaticky vyrobí soubor
# „${NAME}.pdf“ předtím než vyrobí soubor „${NAME}.ps“.
${NAME}.ps: ${NAME}.pdf
	@echo -e "\n\n### PS ###\n\n"
	pdftops ${NAME}.pdf